fastshare
Encyklopedie II. světové války (2002)
Vypnout statistiky
KATEGORIEPOSLEDNÍ PŘÍSPĚVKYPOSLEDNÍ OZNÁMENÍSTATISTIKY UŽIVATELE
Nick: Anonymous
Příspěvků: 3361
Hodnost: Warman
Varování: 0
---
Právě je 16 črc 2018, 19:17





Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Pravidla fóra







Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 3 ] 
 Encyklopedie II. světové války (2002) 
Autor Zpráva
Colonel 5 th class
Colonel 5 th class

Registrován: 30 dub 2009, 10:11
Příspěvky: 644
Příspěvek Encyklopedie II. světové války (2002)

Encyklopedie II. světové války 1–48

Žánr: dokument / válečný
Země: Velká Británie
Délka: 52 min., (48 DVD po cca 40–55 minutách)

1. BLITZKRIEG – BLESKOVÁ VÁLKA (Blitzkrieg)
Versailleská smlouva z roku 1919 zakázala Německu jakékoli používání tanků. Velení německé armády si však bylo dobře vědomo významu těchto strojů pro budoucí válečné konflikty a ustanovení Versailleské smlouvy obešlo tajnou spoluprací se Sovětským svazem. Po nástupu Hitlera k moci začala hrozba nové války nabývat stále reálnějších obrysů a ve vojenské mluvě se objevil nový termín: blitzkrieg – blesková válka. Jeho praktický obsah pak měli obyvatelé Evropy již brzy poznat tak, jak se jim o tom nezdálo ani v těch nejčernějších snech...

2. DUNKERQUE (World War II Revisited: Dunkerque)
Německá armáda již obsadila Polsko, Norsko i Dánsko a přes Belgii a Nizozemsko se blíží do Francie. Po překvapivém průniku Němců přes Ardeny nejsou Spojenci schopni drtivý útok nepřítele zastavit a osud Francie se zdá být zpečetěn. Velká Británie se připravuje k akci, jež vejde do dějin jako "dunkerqueský zázrak": evakuaci Britského expedičního sboru a dalších spojeneckých vojáků z pláží u přístavu Dunkerque...

3.BITVA o BRITÁNII (Blood and Steel: The Battle of Britain)
Německo se připravuje k invazi do Velké Británie, a proto se snaží ovládnout Lamanšský průliv a získat převahu ve vzdušném prostoru. Po počátečních úspěších však piloti Luftwaffe zjišťují, že mají co do činění s odhodlaným protivníkem – přestože je RAF již na pokraji porážky, obrovské nasazení a hrdinství britských, ale také československých, polských i jiných letců opírajících se o skvělou pozemní podporu včetně radarů nakonec vede k první porážce německých vojsk ve 2. světové válce.

4. BALKÁNSKÉ TAŽENÍ – 1. ČÁST: VYPUKNUTÍ VÁLKY NA BALKÁNĚ (Battlefield: The Balkans Explode)
Aby mohl Hitler provést invazi do Sovětského svazu, potřebuje zabezpečit jižní křídlo německé armády a získat rumunskou ropu. Zpočátku se Třetí říše snaží získat Balkán prostřednictvím uzavírání spojenectví s tamními státy, pak v bleskové válce obsazuje Jugoslávii a Řecko a zahajuje tažení do SSSR. S příchodem zimy se však situace přestane vyvíjet podle německých představ...

5. BALKÁNSKÉ TAŽENÍ – 2. ČÁST: VÁLKA NA BALKÁNĚ V LETECH 1944–1945 (Battlefield: The Balkans Explode)
Po neúspěšném pokusu o dobytí Sovětského svazu ustupují německá vojska na všech frontách. V mnoha balkánských zemích, stejně jako na jiných okupovaných územích Evropy, zesiluje odbojová činnost. Partyzánské skupiny a národně-osvobozenecká hnutí však nebojují jen proti okupantům; začíná krvavý zápas o moc, bratrovražedný boj o poválečné uspořádání tohoto neklidného kousku světa

6.TYGŘI V POUŠTI (Tanks! Tigers in The Desert)
Boje v severní Africe podrobily těžké zkoušce vojáky obou stran i jejich techniku. Vysoké teploty, náročný terén a především všudypřítomný písek byly velkou výzvou nejen pro posádky tanků, ale také pro konstruktéry těchto strojů. A právě v těchto extrémních podmínkách se utkávaly jednotky Afrikakorps pod velením Erwina Rommela se spojeneckými vojsky. Zpočátku se zdálo, že tanky typu Tiger se stanou skutečnými vládci pouště, když však byl velením britské 8. armády pověřen generál Montgomery a Spojenci dostali nové americké tanky, začala se karta obracet...

7. BARBAROSSA
Invaze o Velké Británie byla odložena na neurčito a Hitler se obrací na východ. 22. června 1941 se do západních oblastí Sovětského svazu začíná valit lavina, jíž Rudá armáda není schopna čelit, a porážka SSSR se zdá být jen otázkou několika týdnů. Německé vrchní velení a Hitler však nejsou zajedno v otázce priorit, do hry navíc vstupuje třeskutá ruská zima. Když se pak za jarního tání začnou německé jednotky doslova topit v blátě a sovětská vojska po sérii porážek dosahují prvních úspěchů, začíná se karta pomalu obracet. Na scéně se objevují nové tanky T-34 a namísto zničených jednotek přicházejí z jakoby nevyčerpatelných sovětských záloh další a další vojáci, odhodláni všemi prostředky bránit svou vlast proti brutální agresi...

8. LENINGRAD – 1. ČÁST (Battlefield: The Road to Leningrad)
Po zahájení invaze do Sovětského svazu postupuje německá skupina armád Sever nezadržitelně k Lenngradu. Až koncem srpna jsou útočící vojska zastavena na úporně bráněné Stalinově linii a začíná krutá poziční válka. Zanedlouho je však i tato obranná linie prolomena a již počátkem září se první německé jednotky objevují na předměstích Leningradu. Zdá se, že pád města na Něvě je otázkou několika dnů.

9. LENINGRAD – 2. ČÁST (Battlefield: The Battle For Kurland)
Na podzim roku 1941 se německá vojska doslova topí v bahně a když pak náhle uhodí mrazy, jsou celé kolony uvězněny na místě. Situace v obleženém Leningradu je však ještě horší. Zásoby klesly na minimum, chybí voda i léky, každý den umírají tisíce lidí. Přes zamrzlé Ladožské jezero se sice daří vysílat zásobovací konvoje, pro mnohé je však už pozdě. Hlad dohání zoufalé lidi ke kanibalismu. Urputné boje kolem těžce zkoušeného města trvající po celé tři roky si však vybírají krutou daň na obou stranách a když se v lednu 1944 podaří sovětské ofenzivě prolomit nepřátelské linie, začínají Němci ustupovat...

10. AFRIKAKORPS (Scorched Earth: The Afrika Korps)
Když se Hitler na počátku roku 1941 rozhodl vyslat do severní Afriky malou jednotku, aby pomohla Italům udržet pozice, vůbec netušil, že tak vytvořil základ jedné z nejznámějších formací historie 2. světové války. Německý africký sbor neboli Deutsches Afrikakorps se pod velením Erwina Rommela, známého jako "pouštní liška", vyýrazným způsobem zapsal do dějin, když během dvou let svého působení pod horoucím severoafrickým sluncem sváděl ve vyprahlé poušti se spojeneckými jednotkami boje, při nichž voda i benzin měly cenu zlata a o vítězství nerozhodovaly jen tanky, ale také kolony zásobovacích vozidel.

11. PEARL HARBOR (Battlefield: Pearl Harbor)
Zatímco se Spojené státy usilovně snažily zachovat si neutralitu, zřeklo se Japonsko závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a vedeno vlnou nacionalismu vybudovalo silné válečné loďstvo, jež mu mělo umožnit ovládnout bohatá území východní Asie. S vypuknutím nové války v Evropě se dala do pohybu i japonská vojska a po předchozí invazi do vnitřního Mongolska a severní Číny nyní vstoupila do francouzské Indočíny. Americké vrchní velení však znepokojivým zprávám z Tichomoří nepřikládalo větší význam a nevěřilo, že by se Japonsko odvážilo k útoku na USA. Pak ale přišel 7. prosinec 1941...

12. PÁD SINGAPURU (Battlefield: The Fall Of Singapore)
Od japonského útoku na Pearl Harbor neuplynulo ještě ani 24 hodin, když se v Siamském zálivu začaly vyloďovat japonské invazní jednotky. Překvapení Britové se zmohli jen na chabý odpor a Japoncům stačil necelý měsíc na to, any obsadili polovinu tehdejšího Malajska. Když navíc japonská letadla zničila chloubu britského námořnictva, bitevní loď "Prince of Wales", byla to pro pyšnou koloniální velmoc další, nikoli však poslední pohroma ve východní Asii. Rychle postupující Japonci už totiž dobyli i hlavní malajské město Kuala Lumpur a měli před sebou poslední baštu britského odporu - ostrov Singapur...

13. VÝCHODNÍ FRONTA 1941–1945 (Airwars – The Eastern Front 1941–1945)
Od samého počátku operace Barbarossa v ní měla důležitou úlohu německá Luftwaffe. Jedním z jejích prvních úkolů bylo zničení sovětského letectva na jeho základnách v západní části země. Současně Luftwaffe podporovala rychle postupující německé jednotky a zlověstné hučení bombardérů se brzy ozývalo i nad Moskvou a Leningradem. K velkému údivu Němců se však ve vzduchu objevovalo stále větší množství sovětských letadel a poměr sil se v následujících letech války začal měnit. Němečtí piloti museli plnit úkoly, s nimiž dříve nepočítali: zásobování obklíčených jednotek, evakuace, podpora ustupujících vojsk. Na východním nebi se rozzářily rudé hvězdy.

14. ATLANTICKÉ KONVOJE (Scorched Earth: Atlantic Convoys)
Počátek války na moři byl pro Velkou Británii nepříjemným překvapením. Nechráněné obchodní lodě impéria rozptýlené po světových oceánech představovaly pro německé ponorky a křižníky snadnou kořist. Britové sice záhy začali své lodě organizovat do konvojů doprovázených eskortou, taktika tzv. vlčích smeček však Němcům stále přinášela úspěch a ztráty britského loďstva rostly závratným tempem. Po hitlerovské invazi do Sovětského svazu bylo navíc třeba vysílat zásobovací konvoje i do nehostinných vod Severního ledového oceánu...

15. CESTA KE STALINGRADU (Compaigns In History: The Road To Stalingrad)
Ze strategického hlediska nepředstavoval Stalingrad pro německou ofenzivu významný cíl, s probíhajícími boji však postupně rostl jeho propagandistický význam – a to pro obě strany. Důvod byl jediný: název nešťastného města. Hlavně kvůli němu posílali Hitler i Stalin ke Stalingradu stále nové jednotky v zoufalé snaze zlomit odpor a zejména morálku protivníka. Vítězství u Stalingradu bylo právě z tohoto pohledu pro Rudou armádu obrovským psychologickým povzbuzením: znamenalo totiž konec dominantní pozice Wehrmachtu na bojištích 2. světové války.

16. WAFFEN-SS (Waffen-SS: Hitler´s Elite Fighting Force)
Waffen-SS, neboli zbraně SS, byly zformovány až v roce 1939, ale jejich kořeny lze vystopovat už dříve, kdy v Evropě stoupal vliv hnutí prosazujících nacionalismus, vládu pevné ruky a netoleranci. V Německu tuto politiku prosazovala NSDAP, Národně socialistická německá dělnická strana. Ochrana jejich vůdce Adolfa Hitlera byla svěřena členům tzv. Schutzstaffel neboli Ochrannému odddílu známého pod zkratkou SS. Vybraní příslušníci Hitlerovy tělesné stráže později vytvořili Leibstandarte-SS Adolf Hitler – zárodek budoucích Waffen-SS, jejichž název se stal nejen symbolem výjimečné odvahy a bojové zdatnosti, ale i ztělesněním hrůzy a nejstrašnějších zločinů nacistického režimu.

17. DOOLITTLŮV NÁLET (Airwars – The Doolittle Raid: 18 april 1942)
Útok na Pearl Harbor byl velkým překvapením nejen pro americké politiky a rozhořčená veřejnost se domáhala rychlé pomsty. Admirál Ernest J. King, náčelník štábu amerického námořnictva, začal proto uvažovat o náletu na Tokio, který by byl proveden s využitím letadlových lodí. Vypracováním smělého plánu byl nakonec pověřen bývalý skvělý civilní pilot podplukovník James H. Doolittle, v té době štábní důstojník ve Washingtonu. Doolittle plán mise nejen připravil, ale postaral se i o to, aby jej mohl osobně uskutečnit. 2. dubna 1942 ze San Franciska vyplula letadlová loď Hornet s šestnácti upravenými bombardéry B-25B Mitchell na palubě...

18. PORÁŽKA JAPONSKA (Battlefield: Defeat Of Japan)
Když 1. února 1943 dobyli Američané tichomořský ostrov Guadalcanal, znamenalo to zlom v dosavadním průběhu války. Japonci sice stále ještě ovládali podstatnou část Pacifiku, ale začínalo se ukazovat, že útokem na Pearl Harbor uvedlo ostrovní císařství do pohybu sílu, která se mu nakonec stane osudnou. Spojenci postupovali Tichomořím a po dobytí Filipín a Marian zvítězili i v největší námořní bitvě historie, jež se odehrávala v Leytském zálivu. Fanatismus japonských vojáků a ztráty, které Američané utrpěli při dobývání ostrovů Iwodžima a Okinawa, nakonec vedly k masivnímu bombardování japonských měst včetně Tokia, ale válku ukončilo až shození atomových pum na Hirošimu a Nagasaki.

19. GESTAPO (Gestapo)
Příběh nacistické Geheime Staatspolizei, neboli tajné státní policie, známé spíše pod zkratkou gestapo, začíná v roce 1933, kdy se do čela reorganizované pruské policie dostává Hermann Göring. Později je gestapo začleněno do organizační struktury SS a v byrokratické spleti jeho různých odborů se rodí některé z nejděsivějších projektů Hitlerova režimu. Za války pak gestapo působí nejen v Německu, ale i na okupovaných územích Evropy. Disponuje rozsáhlou sítí špehů a donašečů a jeho agenti mají neomezené právo zatýkat, věznit a popravovat, to vše pokud možno v utajení. Většina informací o hrůzné činnosti této zločinecké organizace tak vychází najevo až před soudním tribunálem v Norimberku...

20. EL ALAMEIN (World War II Revised – El Alamein)
Dva angličtí veteráni a jeden někdejší německý voják se potkávají v poušti u El Alameinu, kde zahynuly tisíce mužů. Oni však měli štěstí a přežili. Dnes je El Alamein jen malou osadou uprostřed písku, štěrku a kamení. Avšak v roce 1942 se právě zde odehrála velká taktická bitva mezi polním maršálem Rommelem a generálem Montgomerym. Zde spojenci poprvé ukázali, že německou armádu je možné porazit. Vítězství u EL Alameinu bylo jedním z nejdůležitějších zvratů ve 2. světové válce. Winston Churchill o něm prohlásil: "Před bitvou u El Alameinu jsme nikdy neochutnali vítězství. Po ní už jsme neokusili porážku."

21. BOJE O TUNISKO – 1. ČÁST (Battlefield: Operation Torch)
Po vítězství u El Alemeinu začala Montgomeryho 8. armáda pronásledovat tankovou armádu Afrika pod velením polního maršála Erwina Rommela. Zároveň se však schylovalo k velké historické události. Počátkem listopadu 1942 se u pobřeží severozápadní Afriky konaly závěrečné přípravy k největšímu obojživelnému vylodění v dějinách. Jeho cílem bylo Tunisko, kolonie vichistické Francie. Operace Torch, jak zněl krycí název celé akce, byla ovšem výjimečná i v jiném ohledu. Poprvé během 2. světové války se američtí a britští vojáci spojili, aby jednou provždy vytlačili nepřítele ze severní Afriky.

22. BOJE O TUNISKO – 2. ČÁST (Battlefield: Triumph in Tunisia)
Při vylodění u severoafrického pobřeží narazila spojenecká vojska na odpor místních francouzských jednotek, ten však po zásahu admirála Jeana Françoise Darlana ustal a Spojenci se mohli zaměřit na Tunisko. Zpočátku šlo vše hladce, když ale narazili na Marethskou linii, na níž se opevnila německo-italská tanková armáda polního maršála Rommela, začaly se v severní Africe znovu odehrávat těžké boje, v níž se obě strany potýkaly nejen s nepřítelem, ale i s nástrahami obtížného terénu. Na jaře roku 1943 však Spojenci konečně zúročili svou materiální i početní převahu. Boje 2. světové války v Africe utichly a přesunuly se na sever – do Evropy.

23. PARTYZÁNI (Scorched Earth – Partisans)
Během 2. světové války se na nacisty okupované Evropy ukrývala účinná síla odporu. Tato síla německé vojáky děsila více než cokoli jiného, protože se beztrestně pohybovala, bleskově útočila a vzápětí mizela. Její největší předností byla neviditelnost. Nebyla k rozeznání od civilistů, ale rozsévala smrt jako pravidelné jednotky. Byli to partyzáni, kteří se objevili všude, kam vkročila 2. světová válka.

24. CÍL: NĚMECKO (Airwars – Bomber Offensive: Target Germany
Když se na jaře roku 1940 přehnala německá vojska západní Evropou a Britové se z Dunkerque stáhli do vlasti, zdálo se, že Hitler dosáhl svého cíle. Británie však byla odhodlána v boji pokračovat, ačkoli bylo zřejmé, že v této fázi války mohlo Německo ohrozit jen ze vzduchu. Zahájila proto svou bombardovací ofenzivu. Takřka pět let, tedy od května 1940 do dubna 1945, útočilo bombardovací velitelství RAF na města, továrny, silnice a železnice v Německu. V roce 1943 se k němu přidaly i bombardéry 8. a 15. letecké armády USA. Cena útoků ze vzduchu však byla vysoká. Spojenci ztratili desetitisíce pilotů, v Německu umíraly statisíce civilistů. Stálo to skutečně za to? Bylo strategické bombardování účinné?

25. KURSK (Battlefield: Kursk)
Bitva v Kurském oblouku byla jednou z rozhodujících událostí 2. světové války na východní frontě. Němci se v rámci operace Citadela chystali sevřít do kleští sovětské síly v tomto prostoru a zcela je zničit, největší tanková bitva historie však nakonec dopadla zcela jinak a znamenala konec německé strategické iniciativy na celé východní frontě. Přestože ztráty obou protivníků byly obrovské – a na straně Sovětského svazu dokonce mnohem větší než na straně Německa – rozdíl v průmyslovém potenciálu obou zemí způsobil, že pro Rudou armádu byla tato bitva vlastně poslední velkou obrannou operací. Po ni už následoval jen nekompromisní postup, který skončil až v Berlíně.

26. VZDUŠNÁ VÁLKA NAD NĚMECKEM – 1. ČÁST (Battlefield: Airwar over Germany)
Na počátku 2. světové války stála Británie proti Německu osamocena, později jí osud seslal pomoc v podobě USA. Spojenci však čelili pochmurným vyhlídkám. Hitlerova vojska opanovala velkou část Evropy. Když Američané vstoupili do války, stáli již Němci před branami Moskvy. Spojence čekaly nesnadné a vyčerpávající zkoušky. Pustili se do vzdušné války, aniž tušili, jak se bude vyvíjet. Spojovalo je pouze pevné odhodlání vytrvat a bojovat proti nacistickému Německu všemi možnými způsoby. Neznali možnosti svého nepřítele a nevěděli, čeho je schopen. Brzy se na vlastní kůži přesvědčili, jakou silou Hitler disponuje.

27. VZDUŠNÁ VÁLKA NAD NĚMECKEM – 2. ČÁST (Battlefield: Airwar over Germany)
Zatímco na britská města a přístavy padaly bomby, pracovali Spojenci na přenesení vzdušné války nad Německo. Vyvinuli nové zbraně, zdokonalili taktiku a přenesli válku do samého srdce Německa. Na počátku roku 1943 se pak spojenečtí vůdcové setkali na konferenci v Casablance a dohodli se, jak budou ve válce postupovat. Jedním z přijatých opatření byly i intenzivní nálety na Třetí říši, které měly provádět vzdušné síly Velké Británie i Spojených států. Němci byli dotlačeni k zoufalé obraně svých lehce zranitelných měst. Všemožně se snažili čelit spojenecké vzdušné hrozbě, avšak kostky byly vrženy a spojenečtí letci postupně získávali převahu.

28. BOJE O KRYM – 1. ČÁST (Battlefield: The Battle for The Crimea – Part 1)
V září 1941 pokračoval skupina armád Jih se svými maďarskými a rumunskými spojenci k Rostovu na Donu, jehož dobytí mělo Německu otevřít cestu na Kavkaz. V německém týlu však zůstávala dvě místa sovětského odporu – přístav Oděsa a strategicky významný poloostrov Krym. Sovětská flotila ovládala ze sevastopolské základny Černé moře a letectvo mohlo z Krymu útočit na ropná pole v Ploješti, která byla pro německou válečnou ekonomiku klíčová. Hitler dokonce nazval Krym sovětskou letadlovou lodí ohrožující rumunská ropná pole. Dobytím poloostrova byla pověřena 11. armáda, jejímž velitelem byl jmenován generál Erich von Manstein. Význam Krymu si však uvědomovali i jeho obránci...

29. BOJE O KRYM – 2. ČÁST (Battlefield: The Battle for The Crimea – Part 2)
Německá armáda chystala úder na Sevastopol jako předzvěst nové ofensivy s krycím názvem operace "Blau". Přestože obránci byli odhodláni město za každou cenu ubránit, nakonec se museli evakuovat a Krym se ocitl v německých rukou. Hitlera vítězství nadchlo. Mělo být dobrým znamením pro tažení plánovaná na rok 1942, po neúspěchu u Stalingradu však byli Němci nuceni ustupovat. V září 1943 tak německá a sovětská armáda stály znovu každá na jedné straně Syvaše. Šlo o totéž území, o které Manstein bojoval v letech 1941 a 1942, ale armády, jež se měly střetnout nyní, byly zcela jiné. Krymskou operaci již vedla nová generace sovětských polních velitelů...

30. SKANDINÁVIE: ZAPOMENUTÁ FRONTA – 1. ČÁST (Battlefield: Scandinavia – The Forgotten Front)
Poté, co si Hitler a Stalin rozdělili okupované Polsko, vznesl Sovětský svaz územní nároky i vůči Finsku. Finové však sovětské požadavky odmítli, a tak se podél sovětsko-finské hranice začala rozmisťovat zhruba čtvrtina aktivních sil Rudé armády. Stalin očekával, že jeho armáda dobude Finsko za několik dní a že se tato operace bude podobat okupaci východního Polska ze 17. září, skutečnost však byla zcela jiná. První týden sovětské invaze, která začala 30. listopadu 1939 náletem na Helsinky, probíhal víceméně podle představ Moskvy, potom ale finská armáda pod vedením barona Mannerheima postup sovětských vojsk zastavila a při protiútocích způsobila agresorovi značné ztráty. Byl to však boj Davida s Goliášem a sovětská početní převaha jej nakonec rozhodla...

31. SKANDINÁVIE: ZAPOMENUTÁ FRONTA – 2. ČÁST (Battlefield: Scandinavia – The Forgotten Front)
Sovětsko-finský konflikt se stal prvním z řady bojů o Skandinávii a vytvořil podmínky pro rozšíření války Německa s Franci a Anglií i na norské území. První lord britské admirality Winston Churchill prosazoval vylodění u Narviku na severozápadním pobřeží Norska. Tento krok se měl jevit jako pomoc Finům, ale hlavně šlo o odříznutí Třetí říše od železné rudy a přesun bojů na sever. Tam by Británie mohla využít své jednoznačné převahy na moři. I Němci však měli svůj plán – operaci Weserübung. Začátkem dubna 1940 obsadili Dánsko a zahájili invazi do Norska. Britskou vládu tento krok zaskočil, nakonec se však rozhodla útok na Narvik přece jen provést...

32. VÁLKA S PONORKAMI (Battlefield: The War Against the U-Boats)
Během 1. světové války dostala aktivita německých ponorek Velkou Británii takřka na kolena. Versailleská smlouva pak na velikost a složení německých ozbrojených sil uvalila přísné limity a kromě jiného Německu zakazovala stavbu a provoz ponorek. Němci se však této své výhody nehodlali vzdát a ponorky tajně vyvíjeli dál. V září 1939 tak Německo disponovalo již 57 ponorkami a s jejich pomocí se znovu chystalo vážně poškodit britský obchod se zámořím. V čele Kriegsmarine stál admirál Erich Raeder, jehož později nahradil Katl Dönitz, na straně spojenců řídili válku s ponorkami zejména britský admirál sir Dudley Pound a americký generál Ernest King.

33. BITVA O ATLANTIK (Battlefield: The Battle of the Atlantic)
Hlavním cílem Spojenců v bitvě o Atlantik bylo, aby obchodní lodě dopluly do britských přístavů bez úhony. Kdyby pluly samy, byly by pro ponorky snadnou kořistí. Dokonce ani ozbrojené lodě neměly proti torpédovému útoku šanci. Bez ochrany mohly plout jedině velké osobní dopravní lodě, které spoléhaly na svou rychlost. Obchodní lodě byly slučovány do konvojů. Bitva o Atlantik tak probíhala zejména mezi vlčími smečkami a konvoji a zpočátku měly ponorky navrch. Teprve se změnou spojenecké taktiky – nasazením silnějších eskort a letounů dlouhého doletu – se situace začala obracet. Dönitzův sen se nesplnil a ponorky Německu 2. světovou válku nevyhrály.

34. BITVA O STŘEDOZEMNÍ MOŘE – 1. ČÁST (Battlefield: The Battle for the Mediterranean)
10. června 1940 vyhlásil Benito Mussolini válku Fancii a Británii. 2. světová válka se tak rozšířila i do Středomoří. Byla to Mussoliniho válka. Duce snil o obnově římského impéria a o dobytí území, která nyní patřila Francii a Velké Británii. Bitvy o Středomoří se vedly na souši, na moři i ve vzduchu, přičemž o osudu bojů na souši často rozhodovalo to, co se událo na moři, zejména pak skutečnost, zda se konvojům podařilo přivézt náklad do cíle. Země Osy potřebovaly dopravit svým jednotkám v Africe ropu a zásoby a pro Spojence bylo klíčové udržet strategicky položenou Maltu zejména dodávkami letadel, paliva, potravin a materiálu. Po počátečním vítězství nad Italy opanovala Středozemní moře flotila admirála Cunninghama, když se však Hitler před útokem na SSSR rozhodl zabezpečit jižní křídlo svých vojsk a v regionu začala působit Luftwaffe, situace ve Středozemním moři se změnila.

35. BITVA O STŘEDOZEMNÍ MOŘE – 2. ČÁST (Battlefield: The Battle for the Mediterranean)
Jakmile v oblasti začala působit Luftwaffe, Británii nezbylo než posílit Maltu stíhačkami a bombardéry a využívat ji jako základnu ponorek pro útoky na italské lodě, aby pro své lodě ve Středomoří zajistila volný pohyb. Po evakuaci britských sil z Řecka a následné německé invazi na Krétu sice flotila admirála Cunnighama značně prořídla, podařilo se jí však alespoň udržet Spojence v obléhaném Tobrúku. Postup spojeneckých sil v severní Africe ale nakonec přiměl Hitlera k tomu, aby se znovu zaměřil na Maltu, a na těžce zkoušený ostrov začaly dopadat tuny německých bomb. Britové však Maltu přece jen udrželi, což spolu s úspěchem operace Torch přispělo ke kapitulaci vojsk Osy v severní Africe a ukončení bojů ve Středozemním moři.

36. MONTE CASSINO 1944 (Line of Fire: Monte Cassino 1944 – Stalingrad in the Mountains)
V lednu 1944 po obou stranách Apeninského poloostrova zvolna postupovaly dvě spojenecké armády – jedna britská a jedna americká - a probíjely se od Neapole k Římu. Dorazily až k hlavnímu německému obrannému pásmu jižně od Říma, známému jako Gustavova linie. Jeho západní okraj tvořila strmá vyvýšenina u městečka Cassino, na níž stál starobylý benediktinský klášter. Aby si Spojenci otevřeli cestu na Řím, museli se v jedné z nejkrvavějších bitev 2. světové války vypořádat s úpornou obranou odhodlaného nepřítele a zároveň překonat rozkol a napětí ve vlastních řadách, jež byly způsobeny tím, že Britové i Američané měli na strategii bojů v Evropě odlišný pohled.

37. PRŮLOM Z NORMANDIE (The Lost Evidence: Breakout from Normandy)
Šest týdnů po Dni D nastala v Normandi patová situace. Němci se vzpamatovali ze šoku a vrhli se do protiútoku, který pozemním silám Spojenců způsobil obrovské ztráty. Britské i americké jednotky se zastavily. Zatímco se britské jednotky snažily prorazit německou obranu u Caen, čelily americké síly ještě složitější překážce – živým plotům "bocage". V krvavých bojích na krátkou vzdálenost padly na obou stranách tisíce vojáků, Spojenci však nakonec začali pomalu postupovat vpřed a za cenu nesmírných obětí získávali do svých rukou jednotlivá města a vesnice. Můžům, kteří přežili peklo v bocage a umožnili následný průlom, se však vzpomínky na padlé kamarády vryly do paměti navždy.

38. BITVA O CAEN – 1. ČÁST (Battlefield: The Battle for Caen)
Jakmile se Spojenci 6. června 1944 vylodili v Normandii a začali postupovat z pláží, rychle vzrostl strategický význam města Caen, které leží na levém břehu řeky Orne jihozápadně od Le Havreu. Po Dni D se stalo důležitým opěrným bodem německé obrany, a tudíž klíčovým cílem Spojenců. Město leží pouze 15 km od pobřeží a mělo být dobyto hned první den. Pro vojáky britské 2. armády a 3. kanadské divize, kteří měli za úkol Caen obsadit , bylo těchto 15 km nepřekonatelných. Pokud by si Němci město udrželi, mohli by Spojence přinutit zůstat na normandských plážích, a poté by je zahnali zpět do Lamašského průlivu. Kdyby Caen dobyli Spojenci, otevřela by se jim cesta do Francie a na východ až do samotné Třetí říše...

39. BITVA O CAEN – 2. ČÁST (Battlefield: The Battle for Caen)
Pokud by se Spojencům nepodařilo zdolat obranu města Caen, operace Overlord nemohla pokračovat. Generál Montgomery sklidil tvrdou kritiku za to, že město nedobyl a že jeho síly utrpěly obrovské ztráty, byl však přesvědčen, že německá schopnost zhatit pokusy Spojenců u Caen je přechodná a že trvalý tlak při pokusu o obchvat nepřítele dříve či později vyčerpá. 7. července začala masivním bombardováním severní části města britsko-kanadská ofenziva s krycím názvem operace Charnwood. 10. Července měli Spojenci v rukou celou severní část Caen, následná operace Goodwood všal selhala a teprve průlom Američanů u Avranche 25. Července donutil Němce ustoupit k Argentanu a Falaise.

40. BITVA U FALAISE (Battlefield: The Battle at Falaise)
Strategie Spojenců po dokončení průlomu z Normandie 31. července 1944 spočívala v pronásledování Němců pokoušejících se ustoupit z Francie mezerou mezi městy Falaise a Argentan. Kdyby se Spojencům podařilo zničit hlavní část německých armád ve Francii, odstranili by si z cesty překážku v postupu do samotné Třetí říše. Po sedmi týdnech zoufalé obrany byly německé vojenské síly ve Francii na pokraji kolapsu. Jejich situace byla chaotická a zoufalá, ale Němci již několikrát ukázali, že není radno je podceňovat. 21. srpna se však Spojencům konečně podařilo mezeru mezi Falaise a Argentanem zavřít.

41. OPERACE MARKET GARDEN – 1. ČÁST (Battlefield: Operation Market Garden)
Začátkem září 1944 začali někteří spojenečtí velitelé zpochybňovat rozumnost přímého útoku na nacistické Německo a zvažovali jiné způsoby, jak se dostat do srdce Třetí říše. Polní maršál Montgomery dospěl k přesvědčení, že bleskový úder přes Nizozemsko a následný postup na východ do Německa by nepřítele dokonale zaskočil. Provedení tohoto plánu by vyžadovalo rozsáhlou pozemní operaci spojenou s výsadkem ze vzduchu. Výsadkářská část dostala název Market, zatímco pozemní jednotky čekala operace Garden. V neděli 17. září zamířilo k Nizozemsku na 2 000 letounů a kluzáků, které nesly 20 000 vojáků výsadkových jednotek a materiál. Spojenci však netušili, co je čeká...

42. OPERACE MARKET GARDEN – 2. ČÁST (Battlefield: Operation Market Garden)
V úvodu operace Market Garden se ukázalo, že nejtěžší břemeno ponese britská 1. vzdušná výsadková divize. Její strategický cíl se nacházel v nejsevernějším sektoru celé ofenzivy a později se stal symbolem.celé operace. Když britští výsadkáři opouštěli svá letadla, věděli, že jejich úkolem je obsadit most v nevelkém nizozemském městě Arnhemu. Němci však stačili na vývoj událostí zareagovat a již první den operace Market Garden jasně ukázal, že boje v Nizozemsku nebudou probíhat tak, jak by si Spojenci představovali. Pouze muži ze 2. praporu pod velením podplukovníka Johna Frosta se podél slabě bráněného břehu probili až k arnhemskému mostu...

43. ARDENY (World War II Revisited: The Ardennes 1944)
Závěr roku 1944 nepřinesl Hitlerovi a Třetí říši žádné dobré zprávy. Ve válce, kterou vůdce fanaticky rozpoutal před pěti lety, již Německo nemělo žádnou naději. Nepřítel se k jeho území blížil ze všech stran. Hitler se uzavřel do světa svých iluzí a opíral o ně svou strategii. Jeho poslední hrou měla být ofenziva v malebných belgických Ardenách. Plán předpokládal překvapivý protiútok během Vánoc 1944, jenž měl ohrozit křehké spojenectví Britů, Američanů a Sovětů a způsobit jeho rozklížení. Německá armáda měla mezitím dobýt Antverpy, které byly hlavním spojeneckým přístavem na západě. Britové, Kanaďané a Američané by tak byli nuceni evakuovat se do Anglie, nebo se dokonce vzdát...

44. CÍL: OKINAWA – 1. ČÁST (Battlefield: Destination Okinawa – Part 1)

45. CÍL: OKINAWA – 2. ČÁST (Battlefield: Destination Okinawa – Part 2)
O velikonoční neděli 1. dubna 1945 čekalo poblíž Okinawy 1 300 amerických lodí na pokyn k zahájení operace Iceberg. Po 4. hodině ráno začaly tisíce příslušníků námořní pěchoty a pozemních jednotek sestupovat do vyloďovacích plavidel stojících po boku jejich lodí. Tankové výsadkové lodě otevřely svá vrata a vyjela z nich skupina obojživelných tanků M4A4 Sherman. Zatímco se stovky útočných plavidel chystaly k vylodění, bitevní lodi a podpůrná plavidla začaly ostřelovat pláže. První den operace předčil veškerá očekávání. S relativně nízkými ztrátami byla obsazena letiště v Jontanu a Kadeně. Noc však svým tichem naháněla hrůzu. Američtí velitelé byli zaskočeni. Nechápali, kde je nepřítel a proč se nepokusil o protiútok...

46. KAMIKADZE: BOŽÍ VÍTR (Airwars – Kamikaze: The Divine Wind)
Ve velkých námořních bitvách ztratilo japonské námořnictvo cenné letadlové lodě a velký počet letadel. Japonci proto přišli s myšlenkou, že kdyby jejich piloti úmyslně naráželi do lodí, nepřátelská flotila a zejména letadlové lodě by utrpěly obrovské škody. Toto hrdinství by navíc podpořilo morálku japonských vojáků; morálku Američanů by sebevražedné útoky naopak mohly nahlodat. Piloti kamikadze před startem odkázali svůj majetek přátelům a napsali rodině dopis na rozloučenou. Než se pak spustili ke střemhlavému letu k lodi nepřítele, mnozí z nich zakřičeli do mikrofonu "Ať žije císař!" V posledních měsících války v Pacifiku představovali kamikadze pro válečné lodě nepochybně velkou hrozbu, vítězství však Japonsku nepřinesli.

47. PŘEKROČENÍ RÝNA (The Lost Evidence: Crossing the Rhine)
V březnu 1945 stáli Spojenci krok od konečného vítězství v Evropě. Zbývalo ještě zdolat jednu velkou přírodní překážku – mohutný Rýn. Jednalo se o největší plánovaný útok ode Dne D. U městečka Remagen se psala historie. Spojenecké velení předpokládalo, že tamní Ludendorffův železniční most bude zničen a v následných událostech nebude hrát žádnou roli. Jenže most zůstal stát. Pro spojence to byl dar z nebes, který mohl při nebezpečném přechodu Rýna ušetřit tisíce životů. 130 kilometrů severně od Remagenu mezitím maršál Montgomery shromáždil přes milion vojáků pro útok u města Wesel. V téže době měla začít i vzdušná výsadková operace Varsity s cílem paralyzovat německé zálohy dříve, než budou mít čas zareagovat...

48. BITVA O BERLÍN (The Lost Evidence: The Battle of Berlin)
Na východě rozdrtila Rudá armáda německé linie v Rusku a prohnala se Polskem až k řekám Nise a Odře. Na západě Spojenci pod vedením generála Eisenhowera překročili Rýn a čelní americké jednotky postoupily až k Labi asi 80 km od Berlína. Čest dobýt město mohla teoreticky připadnout kterékoli ze stran. Na Jaltské konferenci v únoru však bylo ujednáno, že Berlín bude součástí sovětské okupační zóny. 16. dubna 1945 zahájilo 9 000 sovětských děl ničivé ostřelování 760 000 německých vojáků v poslední velké bitvě 2. světové války v Evropě. Pro Hitlerovu Třetí říši nadešla hodina posledního soudu...

Každý díl má zhruba 380 mb

Formát : AVI
Formát/ : Audio Video Interleave
Velikost souboru : 369 MiB
Duration/String : 52mn 34s
Celkový BitRate : 982 Kbps

Video
ID : 0
Formát : MPEG-4 Visual
Format_Settings_BVOP/String : 1
Format_Settings_QPel/String : Ne
Format_Settings_GMC/String : 0 warppoint
Format_Settings_Matrix/String : Default (H.263)
CodecID : DX50
/ : DivX 5
Duration/String : 52mn 34s
Bit rate : 780 Kbps
Šířka : 720pixely
Výška : 576pixely



pass: zozy


Naposledy upravil zick-zack dne 26 čer 2014, 13:17, celkově upraveno 1
odstraněny mrtvé linky


14 srp 2011, 16:10
Profil
Warman
Warman
Uživatelský avatar

Registrován: 19 pro 2006, 16:21
Příspěvky: 1116
Příspěvek Re: Encyklopedie II. světové války (2002)



Re: Encyklopedie II. světové války (2002)

Epizody 01-48

1. BLITZKRIEG – BLESKOVÁ VÁLKA (Blitzkrieg)
2. DUNKERQUE (World War II Revisited: Dunkerque)
3. BITVA o BRITÁNII (Blood and Steel: The Battle of Britain)
4. BALKÁNSKÉ TAŽENÍ – 1. ČÁST: VYPUKNUTÍ VÁLKY NA BALKÁNĚ (Battlefield: The Balkans Explode)
5. BALKÁNSKÉ TAŽENÍ – 2. ČÁST: VÁLKA NA BALKÁNĚ V LETECH 1944–1945 (Battlefield: The Balkans Explode)
6.TYGŘI V POUŠTI (Tanks! Tigers in The Desert)
7. BARBAROSSA
8. LENINGRAD – 1. ČÁST (Battlefield: The Road to Leningrad)
9. LENINGRAD – 2. ČÁST (Battlefield: The Battle For Kurland)
10. AFRIKAKORPS (Scorched Earth: The Afrika Korps)
11. PEARL HARBOR (Battlefield: Pearl Harbor)
12. PÁD SINGAPURU (Battlefield: The Fall Of Singapore)
13. VÝCHODNÍ FRONTA 1941–1945 (Airwars – The Eastern Front 1941–1945)
14. ATLANTICKÉ KONVOJE (Scorched Earth: Atlantic Convoys)
15. CESTA KE STALINGRADU (Compaigns In History: The Road To Stalingrad)
16. WAFFEN-SS (Waffen-SS: Hitler´s Elite Fighting Force)
17. DOOLITTLŮV NÁLET (Airwars – The Doolittle Raid: 18 april 1942)
18. PORÁŽKA JAPONSKA (Battlefield: Defeat Of Japan)
19. GESTAPO (Gestapo)
20. EL ALAMEIN (World War II Revised – El Alamein)
21. BOJE O TUNISKO – 1. ČÁST (Battlefield: Operation Torch)
22. BOJE O TUNISKO – 2. ČÁST (Battlefield: Triumph in Tunisia)
23. PARTYZÁNI (Scorched Earth – Partisans)
24. CÍL: NĚMECKO (Airwars – Bomber Offensive: Target Germany
25. KURSK (Battlefield: Kursk)
26. VZDUŠNÁ VÁLKA NAD NĚMECKEM – 1. ČÁST (Battlefield: Airwar over Germany)
27. VZDUŠNÁ VÁLKA NAD NĚMECKEM – 2. ČÁST (Battlefield: Airwar over Germany)
28. BOJE O KRYM – 1. ČÁST (Battlefield: The Battle for The Crimea – Part 1)
29. BOJE O KRYM – 2. ČÁST (Battlefield: The Battle for The Crimea – Part 2)
30. SKANDINÁVIE: ZAPOMENUTÁ FRONTA – 1. ČÁST (Battlefield: Scandinavia – The Forgotten Front)
31. SKANDINÁVIE: ZAPOMENUTÁ FRONTA – 2. ČÁST (Battlefield: Scandinavia – The Forgotten Front)
32. VÁLKA S PONORKAMI (Battlefield: The War Against the U-Boats)
33. BITVA O ATLANTIK (Battlefield: The Battle of the Atlantic)
34. BITVA O STŘEDOZEMNÍ MOŘE – 1. ČÁST (Battlefield: The Battle for the Mediterranean)
35. BITVA O STŘEDOZEMNÍ MOŘE – 2. ČÁST (Battlefield: The Battle for the Mediterranean)
36. MONTE CASSINO 1944 (Line of Fire: Monte Cassino 1944 – Stalingrad in the Mountains)
37. PRŮLOM Z NORMANDIE (The Lost Evidence: Breakout from Normandy)
38. BITVA O CAEN – 1. ČÁST (Battlefield: The Battle for Caen)
39. BITVA O CAEN – 2. ČÁST (Battlefield: The Battle for Caen)
40. BITVA U FALAISE (Battlefield: The Battle at Falaise)
41. OPERACE MARKET GARDEN – 1. ČÁST (Battlefield: Operation Market Garden)
42. OPERACE MARKET GARDEN – 2. ČÁST (Battlefield: Operation Market Garden)
43. ARDENY (World War II Revisited: The Ardennes 1944)
44. CÍL: OKINAWA – 1. ČÁST (Battlefield: Destination Okinawa – Part 1)
45. CÍL: OKINAWA – 2. ČÁST (Battlefield: Destination Okinawa – Part 2)
46. KAMIKADZE: BOŽÍ VÍTR (Airwars – Kamikaze: The Divine Wind)
47. PŘEKROČENÍ RÝNA (The Lost Evidence: Crossing the Rhine)
48. BITVA O BERLÍN (The Lost Evidence: The Battle of Berlin)


Jazyk: Cz
Titulky: ne

Format : AVI at 2 070 Kbps
Length : 410 MiB for 27mn 42s 912ms
Video : AVC at 2 000 Kbps
Aspect : 720 x 576 (1.333) at 25.000 fps
Audio : MPEG Audio at 77,1 Kbps
Infos : 2 kanály, 48,0 KHz


FDb:

FastShare

Ulož.to

WebShare

HellShare


Bez hesla
Přidán záznam na opravu dat 5%

_________________
Svět ztrácí génie. Einstein umřel. Mozart umřel. A mně je taky nějak blbě.


08 srp 2017, 15:04
Profil
Private
Private

Registrován: 27 dub 2012, 21:17
Příspěvky: 6
Příspěvek Re: Encyklopedie II. světové války (2002)

Díky za encyklopedii. Díly co chyběly na Fast jsem dotáhl z Ulož. Těším se až si to pustím.


08 dub 2018, 11:33
Profil
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 3 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru









StahovaniZaSMS Pizza Modena MP3 free download